|
>>>
BUBU | 2010-09-19 >>>
 STEVE
VON TILL / HARVESTMAN, ARAN EPOCHAL - 22.7.2010, Točník - Hrad
Na Točník jsme vyrazili z Prahy kolem šesté. Nekrovedra vrcholila
a ačkoli předpověď hlásila déšť a bouřky, cestou na koncert tomu
nenasvědčovalo vůbec nic. Půl roku po návštěvě
Scotta Kellyho v den koncertu jeho spoluhráče z Neurosis
padaly také teplotní rekordy, jen na opačné části stupnice. V lednu to
bylo, pokud si dobře vzpomínám, někde kolem mínus patnácti, v červenci
pětatřicet, to máme hezkých padesát stupňů rozdílu. Na parkovišti
tentokrát naštěstí neprobíhala repríza zahřívacího kola s rumem, která
by nás v tom vedru asi zabila, a my se plouživým krokem vydali ke
hradu. Dosahujeme cílené mety a zastavujeme se na mostě před vchodem.
V podhradí je vidět stany těch, kteří dojeli z větší dálky. Veselo je
u vstupní brány, která je momentálně zavřená, protože se dovnitř
dobývá jedna z okolo se pasoucích koz v touze vyměnit kus žvance za
kulturní zážitek. Po čase ji to přestalo bavit, ne tak nás a konečně
jsme na místě. Kupujeme si u stánku pivo a hledáme stín. Na nádvoří
polehávají fanoušci a hned asi v třetí skupince, kterou míjíme,
narážíme na pohodově se rozvalující hvězdu večera.
S postupujícím večerem se začíná zvedat vítr a z jízdárny hradu se
začínají ozývat první tóny. ARAN EPOCHAL zahajují
večer. Dvojčlenná kapela s Adamem Nenadálem za mikrofonem hrála své
elektroakustické písničky a byl to velmi příjemný rozjezd. Adam
několikrát děkoval publiku, kterého byl odhadem podobný počet jako v
lednu, za návštěvu a bylo na něm vidět, že se na koncert těší stejně
jako publikum.
Po Aran Epochal vycházíme opět na nádvoří, v
dálce je vidět, že se žene pěkná buřina. A to jsme ještě nevěděli, co
nás čeká po návratu do konírny... Na pódium mezi reprobedny,
zesilovače a krabičky přichází STEVE VON TILL, zdraví
publikum a... začal výlet někam za hranice vnímání prostoru a času.
Steve von Till tvorbu svého psychedelického projektu
HARVESTMAN citlivě prokládal svou folkovější, ale o to
naléhavější sólovou tvorbou. Tyto dvě zdánlivě odlišné polohy své
tvorby dokázal tento zvukový čaroděj propojit do jedné nálože, která
vás odpálila až někam na Mars...
Když jsme po koncertě opustili
konírnu, venku pršelo a blesky nás pronásledovaly celou zpáteční
cestu. Ale asi ani z tornáda by nám ten večer nemohla naskákat větší
husí kůže, než z toho, co jsme právě zažili...
 |
>>>
E n g l i s h >>>