|
>>>
MERŤÁK | 2012-01-01 >>>
 PLEXIS
"Vohul to"
LP (2011 Papagájův Hlasatel Records)
Čekání se vyplatilo!
Jedna z největších legend
tuzemského punku nechala své fanoušky čekat na nové album pěkně
dlouho, ovšem čekání na nové album Plexis se určitě vyplatilo. Kapela
je v současné době ve skvělé formě a natočila desku, která rozhodně
není žádný brak! Po jedenácti letech od posledního alba - a
sedmadvaceti letech od založení - se tak novinka "Vohul to" stala
jednou z nejlepších nahrávek pražských pankáčů. Navíc jde vlastně i o
jakési završení trilogie alb, které mají v názvu „to“ a dál je to
vůbec poprvé, kdy album Plexis nevychází u velkého major labelu, ale u
menšího vydavatelství, které se ovšem postaralo jak o LP, tak CD
verzi.
Obal je z kvalitního tvrdého kartonu. Vpředu kapela,
vzadu klasický výčet všech třinácti válů a rentgen ruky, která zvedá
prostředníček. Nechybí ani číslování celého nákladu (kupříkladu já
vlastním 125. kopii). Příloha je plná všech textů a fotografií
Hoškových končetin - opět z rentgenu. Jen škoda, že zde není více
fotek kapely, třeba z koncertů. Samotný vinyl má pak klasickou černou
barvu.
A hudební stránka věci? Na albu jsou rychlejší vály jako
např. "Černý vrány", "Sobec" či "Manipulace", ale i pomalejší punkovky
"Kyselina", "Zas najednou" i jasné koncertní hitovky "Síla v srdci",
"Spiklenci" či "Krize". Na poslední jmenovanou byl dokonce natočen i
povedený videoklip. Neubráním se dojmu, že ač je to asi opravdu
nejrychlejší a zároveň i nejmelodičtější album Plexis (jak ostatně
kapela sama avizovala), tak mi některé pasáže připomínají druhou
kapelu kytaristy Dušana Lébla, tedy punkrockové Apple Juice. Nejvíce
mám tenhle dojem při poslechu skladby "Mezi cvoky", ovšem zpěv Petra
Sida Hoška je stále dostatečně originální, abych si obratem uvědomil,
že poslouchám novinku Plexis a nic jiného! Sid Hošek je navíc i
výhradní autor všech třinácti textů, které jsou většinou přímo z jeho
života, jako např. "Blues starýho strejdy", kde Sid zapěje
přímo něco ze svého léty už bohatě propařeného života. To ale
neznamená, že by zde chyběla sem tam narážka na lidskou hloupost,
pozérství, přetvářku nebo politiku, což jsou témata písní "Spiklenci"
a "Sobec". Pokud bych měl "Vohul to" přirovnat k některému staršímu počinu Plexis, tak mě
jednoznačně napadají alba z již zmiňované trilogie, tedy "To" a "Už mi
to kroutí nohy", ovšem s každým poslechem mi přijde, že deska "Vohul
to" je snad ještě lepší, než její předchůdci, a může oslovit jak
fanoušky z let minulých, tak i zcela nové fandy. Dokonce bych se
nebránil dojmu, že tenhle titul může v klidu zařadit do své
diskografie i kdejaký hardcore-punker, protože bicí Martina Švece
tepou rychlostí Varukers či GBH, a to myslím zcela vážně! Plexis
zkrátka natočili skvělé album, které je i bez odchozího kytaristy
Zdeňka Petra (který se nadále věnuje Třem Sestrám a PS) velice
povedené, a to i zvukově. Kapele to ve tříčlenné sestavě jednoduše
sekne, koneckonců jde o stejnou sestavu jako na albu "To" z roku 1998.
"Vohul to" bylo natočeno na jaře v pražském studiu Faust, které
patří už téměř dvacet let k nejlépe zvukově vybaveným studiím v České
republice, což je na desce opravdu podstatně slyšet a zvuk je asi
nejlepší ze všech dosavadních alb Plexis. Nezbývá, než tedy popřát
kapele mnoho úspěchů, dobrou prodejnost a fandům, aby se nové fošny
dočkali dřív, než za dalších jedenáct let. |
>>>
E n g l i s h >>>