|
>>>
MERŤÁK | 2012-12-11 >>>
 SEE
YOU IN HELL "Jed"
LP (2012 Insane Society Records, Voltage Records)
V brněnském pekle je stále horko!
O tom, že See You In Hell
makají na nové fošně mi bylo celkem známo, a už někdy od léta jsem
otravoval Barváka z Insane Society, kdy že to konečně vyjde. Tyhle
brněnské matadory mám v oblibě už dlouho a sbírka jejich nahrávek mi
nějaký ten kus na poličce s deskami zabírá. Po prvním poslechu novinky
"Jed" mohu konstatovat, že v regálu bude opět méně místa. Jsem toho
názoru, že zde nemá smysl vypisovat, co všechno mají See You In Hell
na svědomí, kolik turné po světě už absolvovali a v čem mají kromě
téhle kapely prsty její členové. Jednak to není první recenze SYIH na
našem webu a za druhé se domnívám, že koho by to zajímalo blíže, jistě
nebude mít problém si v době internetu patřičné info dohledat. I když
v tomto případě bych doporučoval spíš nějaký tištěný zine, ale to už
je věc vkusu. Tím jsem však pouze chtěl naznačit, že i když deska
vychází po pěti letech od posledního alba, kapela určitě nespí a stále
se v ní něco děje, navíc má od té doby vydáno množství povedených
singlů. "Jed" je tedy třetí regulérní LP SYIH, a po deskách "Umět se
prodat" z roku 2004 a "Útok!" z roku 2007, jde opět o svižný hardcore/punk,
který nic neztratil ze své syrovosti, ba naopak, syrová je deska od
začátku do konce!
Černobílý obal mi evokuje loňskou reedici LP
"Útok!" pro turné kapely ve Spojených státech, ovšem pěknou grafiku
obalu má tentokrát na svědomí Američan Wesley Samples. Vlastně už od začátku
mají SYIH obaly spíš plné emocí a pocitů, a skoro vždy jsou nakreslené
nebo namalované. Tady je to obličej ženy, kde je na první pohled
vidět, že nebude asi úplně v pořádku, už jen ta ruka ala Faunův
labyrint nevěstí nic moc pozitivního. Cením si toho, že SYIH
nepoužívají na svých obalech bomby, rakety, náboje do kulometu a
podobné „novinky“, kterých je hardcore/punk protkám od země až po
strop. Uvnitř klasického zasouvacího obalu je obrazová příloha s
českými texty a anglickými překlady, s černobílou fotkou kapely z
koncertu a na českou kapelu až nezvykle dlouhým poděkováním. Přiznám
se, že by mě celkem zajímalo, jestli ty poděkování někdo vůbec čte,
ale v tomto případě to celkem doporučuji, protože je zde zajímavý
výčet výborných kapel z celého světa, takže dobrá inspirace ke shánění
nahrávek. A ještě jedna taková perlička k obalu: nevím jestli je to
nějaký hlubší záměr, ale na fotografii - patrně ze zkušebny- která je
na přední straně vložené přílohy, je starý dobrý motiv čtyř mladých
křesťanů, který byl použit na jednom singlu SYIH už někdy před deseti
lety.
SYIH znějí na své třetí desce přece jen trochu jinak,
než tomu bylo v předchozích letech. Výrazně došlo ke zjednodušení,
kapela zní víc melodicky, ale na druhou stranu je to od začátku do
konce rychlá jízda, a jestliže jsem psal na začátku o syrovosti, pak
tomu tak skutečně je. Bicí jedou méně přechody, slyším zde snad pouze
jeden a vše jede především přes klasiku virbl plus činel. Docela
překvapením je zpěv, který je srozumitelnější a dobře čitelný,
prakticky natolik, že není problém texty vnímat už při prvním poslechu
desky. Navíc je vinyl plný sborových refrénů, které mi však u SYIH
sedí, a můj dojem ze syrového hluku to nijak nepoškozuje. U mě prostě
na první poslech dobrý a dokonce si troufám tvrdit, že je to doposud
nejlepší nahrávka od SYIH. I ta stopáž, kdy na osm válů padá nějakých
dvacet minut čistého času, mi přijde v pohodě a nevidím v ní žádný
problém. Sám nemám dlouhé desky moc rád a když je deska dostatečně
dobrá, pouštím si jí stále dokola až do neomrzení. Mezi mé favority z
oněch osmi záseků musím určitě zařadit "To není sen", který je o našem
světě, který se čím dál víc podobá románu 1984 od George Orwella a
"Podívej", která mě baví z celé desky asi nejvíc. Už jen začátek na
bicí je parádní, a to nemluvím o textu, který je naprosto aktuální a
vystihuje neupřímnost mezi lidmi, kdy něco napíšou - třeba někde na
internetu - ale už nejsou schopni se vám osobně podívat do očí a svůj
názor si obhájit - zvlášť v době rozkvětu sociálních sítí to považuji
za opravdu dobrý text! Ostatní texty a jednotlivé vály zde rozebírat
nechci, už takhle je recenze zas neúprosně dlouhá, ale určitě
doporučuji si texty SYIH přečíst, protože mají hlavu i patu a jedná se
spíše o vlastní pocity, než nějaké výkřiky nad nekonečným utrpením
světa.
Závěrem ještě několik málo obvyklých informací. Materiál
byl pořízen v jihočeském Hellsoundu v polovině srpna letošního roku a
zajímavostí určitě je, že o master se postaral zpěvák texaských
Severed Head Of State, Jack Control ve svém studiu Enourmous Door.
Deska vyšla na klasickém černém vinylu v nákladu 450 kusů, ale
existuje i 150 kusová limitka, která obsahuje DVD z japonského tour
2010, samolepku a placku, a nahrávka samotná je vylisována do
barevného vinylu. Vše je navíc ještě v kartonové krabici potištěné
sítotiskem s motivem alba. |
>>>
E n g l i s h >>>