|
>>>
LADISLAV OLIVA | 2013-05-17 >>>
 INGROWING
"Suicide Binary Reflections"
LP (2013|04|20 Maximed Records, Nasphyr Personal Demon Records)
Čtyři sebevraždy stačí, pánové
Českobudějovická grindující
sebranka Ingrowing určitě patří mezi tuzemské stálice extrémního
žánru, její vinylová produkce ale vykazuje četné rezervy. Jednu z nich
napravuje skutečnost, že druhé album z roku 2001 se po dlouhých
dvanácti letech konečně dočkalo své gramodeskové verze, jež umožňuje
znovu vzpomenout na tuto solidní nahrávku či její dobové vnímání.
Právě před oněmi dvanácti lety jsem na adresu tohoto alba napsal:
„Jen nepatrný posun od grinddeathového ke grindovějšímu výrazu a z
toho plynoucí menší zvuková hutnost odlišuje současnost Ingrowing od
nedávné minulosti. Vše ostatní zůstává při starém. Vlakin řve a dáví
se, co hrdlo stačí, a vyspělí muzikanti jej v tomto konání vydatně
podporují. Po vcelku zajímavém intru "Suicide…" se rozjíždí promyšlená
kytarová palba, těžící především ze střídání hlasových poloh. Jen
stěží lze vyzdvihnout kterýkoli song, protože všechny jsou vzácně
vyrovnané, nicméně "Binary Reflections", "Chemical Emotions" nebo "Biomechanized
Earthflutes" k vrcholům určitě patří. Stejně jako legrácka "D.C. Sucks!!!"
s roztomile tenkými hlásky na konci. Právě takových věciček by mohlo
být přítomno trochu více, nahrávku by to jistě nevídanou měrou
zpestřilo. Přesto lze ocenit všudypřítomnou brutalitu a naprosto
strhující stoprocentní nasazení. Vše stylově dokresluje moc hezký, i
když poněkud neoriginální obal. Souhrnně řečeno – ani posun, ani
propad, ale rozhodně potvrzení vydobytých pozic. A to není vůbec
málo.“
Po dvanácti letech lze vcelku potvrdit výše uvedená
slova, delší časový odstup je však umožňuje lépe zařadit do
historického kontextu a tím dojít k poznání, že také zde jde o
standardně dobrý počin této skupiny, naprosto zapadající mezi její
ostatní alba, minialba či singlové splity, mezi nimiž nijak neční.
Nahrávka nijak moc nezestárla, přesto lze tvrdit, že jak extrémní
hudba, tak i samotná kapela se za tu dobu nepatrně posunula, takže to,
co tehdy stačilo, by dnes nemuselo. Což ale nemění nic na tom, že
takovýto způsob grindového nářezu se nešťastným být nezdá.
Pokud některý song zaslouží výraznější pozornost, pak hlavně "D.C.
Sucks!!!" Tehdy šlo o pokračování přátelské války s ostravskými kolegy
Disfigured Corpse, kteří na své album z předchozího roku zařadili
kratičký štěk "Vlakin Is Dead", na nějž logicky bylo třeba odpovědět.
Poměrně zábavná přestřelka pak vydržela ještě několik let, přičemž „třískalovci“
při nejbližší příležitosti kontrolovali citací názvu filmu "Čtyři
vraždy stačí, drahoušku". Zcela zjevně reagovali na titulní obalový
motiv právě tohoto alba, kde morbidně vtipní „vlakinovci“ páchají
skutečně právě čtyři rozličně pojaté sebevraždy, konkrétně tedy
zastřelením, oběšením, motorovou pilou a podřezáním ve vaně.
Obal vinylové edice žel nedopadl úplně nejlépe. Právě ony dobové
sebevražedné motivy jsou malinko neostré, podobně jako koncertní fotky
na zadní straně. Navíc není zřejmé, proč je jeden song obalově
prohozen s jiným, ačkoli reálné pořadí na černém vinylu se shoduje s
původním kompaktem. Přičemž jde o ten nejjednodušší rozkládací obal,
nikoli tedy mnohem častější a lépe vypadající dvojalbový obal s jednou
nebo dvěma kapsami, ale pouhý jeden přeložený papír, uvnitř doplněný
texty. Nevypadá to rozhodně nijak moc luxusně, přesto se s tím
víceméně lze smířit.
Co je podstatnější, po picture disku "Cyberspace"
a klasickém vinylu
INGROWING "Sunrape" jde o velmi vítaný krok k vinylové
kompletizaci tvorby kapely, zvláště s připočtením faktu, že aktuálně
vychází také společný kotouč s nedávnými minialby "Aetherpartus" a "Heads
Or Tails". Pokud se k tomu připočítají singlové splity s Malignant
Tumour, Haemorrhage, Exhumed a picture s Impetigo, zůstává mimo
vinylový nosič už pouze album "Cloned & Enforced", živák z Itálie a
několik starých a většinou kazetových splitek. To všechno proto
zůstává vhodným námětem pro budoucnost. |
>>>
E n g l i s h >>>