|
>>>
BERRY | 2007-09-23 >>>
 ESGMEQ
"s/t"
LP (2007 Silver Rocket)
Nenávidím tě kurva!
Tuhle kapelu můžete buď
milovat nebo nenávidět. Aniž bych chtěl tohle neskutečně zrůdný klišé
plánovitě rozbíjet, musím říct, že jsem tu na jedný a tam na druhý
straně. Esgmeq mě fakt baví, ale zároveň neskutečně provokují. A obojí
jim jde nadmíru skvěle.
Koncertní projev pro tuto chvíli ponechám stranou, mimo této své jistě
velmi silné stránky kapela dosud vydala dvě výtečná 10" EP a po nich
je tu s bezejmenným, o dva palce větším a o trochu delším debutem. Ten
vyšel letos nejprve na CD a záhy samozřejmě coby LP. Dlouhohrající
deska je naproti kompaktnímu disku v odlišném obalu, tedy nikoliv co
do motivu, ale jeho barevného provedení. Zatímco obal CD je vyveden
plnobarevně, LP má barvy jen tři - černou, bílou a pekelně rudou. A mě
osobně k obsahu sedí mnohem více. Zkrátka ďábelská, rouhačská deska -
pekelný obal.
Píše se o nich, že hrají punk´n´roll a těžko vymýšlet nějakou
bizarnější nálepku jejich žánru; tahle sedí vlastně dokonale.
Prazákladní rock´n´rollové chvaty, hard core / punková přímočarost a
nasupenost, jak řádně drsná, tak místy skoro bigbítová poloha vokálu
(chvílemi je zpěv prvoplánovitě nedotažený a i když jde pochopitelně o
záměr, „nezkušený“ posluchač se může ocitnout na vážkách) a navrch český, dobře
napsaný, strohý, ale vše sdílný ostrý texty ze života ostřílených
chebských vyděděnců. Sbírka songů poctivě testovaných na fanoušcích a
posluchačích skrze četné koncerty (osobně jsem v minulém roce
navštívil tři a desku jako bych už dávno znal) je namíchaná a vyvážená
jako ten nejostřejší koktejl a nejpřesnější zbraň (zkuste jí rozstřelit
sklenici, ve který jsou namixovaní třeba Iggy Pop & The Stooges, AC/DC,
MC5 či Dead Kennedys a co zachytíte budou Esgmeq). A zvuk? Naprosto
luxusní špína, bordel povýšený na přepych. Takhle nabouchanou nahrávku
aby tuzemský konzument pohledal.
Deset pecek snad jen ve zkratce. Koncertní otvírák "Nenávidím tě"
posloužil i k otevření této desky a je to úplně logické. Silná,
vlastně skoro nejvýraznější věc na první poslech, která si refrénem
posluchače omotá ještě v průběhu tohoto. Kapela ho rozžvejká hned
zkraje a vyplivne až po dvacetiosmi minutách, kdy elpíčko končí. Do
úvodního songu je prolnuta druhá skladba "Podzim", volné pokračování,
jako by skupina nechtěla ani jen vydechnout. Frenetická bruska
"Šupiny" si vystačí prakticky s jednou jedinou větou, kterou je formou
perpetuální gradace řečené vše podstatné („Už dávno mi spadly šupiny z
očí.“). Chcete víc?! Třeba zlomenou hůl, kopanec "Co se to kurva
děje?", další koncertní trhák, kterej jen tak z palice nevymlátíte?!
Máte ho mít. Áčko uzavře "Slast" - obraťte to proti sobě!
Zatímco první strana je naditá víceméně chytlavými hity, béčko je
sérií skladeb více k zamyšlení, aniž by se však jakkoliv zlevnilo z
nasazené intenzity, nikoliv tempa. "Ruka" je svérázným oslovením Boha
(„Vezmi si mě, Bože, znič mě! Uvrhni do pekla! Nedávej mi, ty vole,
žádnou naději... Nenech mě na půli cesty...“), "A co vy!" pak skoro
rádiový pop, tedy až na text a živočišnou neuhlazenost projevu. "Oslí
hlava" se mi na první poslech jevila jako nejslabší věc, která se však
s násobícím se posloucháním vybarvila jako jedna z vůbec nejsilnějších
co do nálady a pocitovosti na tomto bezejmenném albu. Zkrátka jako
jedna z deseti prostých hymen, ze kterých se tahle fošna skládá!
"Zářez" album na chvilku zrychlí, aby nakypřil půdu před závěrečným válcem
napumpovaným depresí a beznadějí - "Na dně!" je důstojnou tečkou jak
hovado, a to i pro případ, že by Esgmeq už nikdy nic nenahráli a
nevydali. |
>>>
E n g l i s h >>>