|
>>>
MERŤÁK | 2013-03-07 >>>
 RAPSÖD
"Pochodeň"
LP (2012 Papagájův Hlasatel Records)
Hořící pochodeň jako debut jihlavských thrash punkerů
Rok od roku toho vychází na
vinylu víc a víc, že už pomalu ani nestačím sledovat, co všechno se
chystá nebo právě vychází. Někdy mám dokonce dojem, hlavně poslední
dva, tři roky, že některé desky jsou spíš zbytečnost a kapela si mohla
na vinyl ještě počkat. Zvlášť pokud jde o extrémní punk, hardcore nebo
metal, vždyť leckdy nemá samotná kapela k vinylům ani vztah. Tento můj
úvodní povzdech však určitě neplatí pro jihlavské Rapsöd, kteří během
poměrně krátké doby vyvrhli na svět dvě sedmipalcová splitka - s
Průmyslovou Smrtí (RAPSÖD "s/t" | PRŮMYSLOVÁ
SMRT "s/t") a Stolen Lives, a své debutové LP. Nijak se netajím
tím, že právě Rapsöd sleduji už léta, rád chodím na jejich koncerty a
jsem vždy zvědav, co nového kapela nachystala. Pokud jde o tuhle
desku, nečekej nějaký radikální úkrok stranou, Rapsöd stále pokračují
v tom, co nastínili už na první demáči. I když některé změny zde přece
jsou, kromě častých změn v sestavě na pozici basáka či basačky, je to
melovější, tedy rozuměj thrashmetalovější zvuk a čistější Kocourův
zpěv, ale víc o tom níž.
Když má kapela ve svých řadách někoho
tak graficky talentovaného jako je Tofu Thrasher, byla by asi volovina
sahat po jiném grafikovi. Už na obalech předchozích nahrávek,
především u sedmipalců, ukázal - jinak kytarák Rapsöd - že má svůj
vlastní rukopis, u kterého není příliš velký problém jej rozlišit mezi
ostatními grafiky. Navíc se mi líbí určitá nejednoznačnost jeho
výtvorů, takže každý může upustit uzdu své fantazii. Nápad se živou
pochodní v podobě nějaké šamanky mě u téhle desky opět baví. Jinak
deska obsahuje vložený inlay s texty v češtině i angličtině.
Na černém vinylu pak může posluchač najít po pěti válech na každé
straně. Jako tomu bylo u Rapsöd i na předchozích nahrávkách, je to
rychlost od začátku do konce. Čím dál víc thrash kytaru doplňují bicí
v hardcore-punkovém rytmu a zpěv, který je oproti předchozím nahrávkám
přece jen o poznájí jiný, především tedy méně řevu a větší důraz na
srozumitelnost. Zprvu mě to trochu zaskočilo, protože jsem byl zvyklý
- hlavně z koncertů - na trochu jiný Kocourův projev, ale po několika
přehráních už tu změnu tolik nevnímám. Album má výborný zvuk z
Hellsoundu, ale musím napsat, že když jsem loni dělal Rapsöd koncert v
Praze, potěšilo mě, že kapela pořád neztratila ze svých punkových
kořenů a místy je stále slyšet hardcore-punkový bordel. Thrash metal
mám moc rád, ale Rapsöd pro mě vždycky byli spíš víc punk a tohoto
faktu se nemohu, a vlastně ani nechci zbavit, už jen díky textům.
Texty jsou totiž další dost podstatnou složkou u Rapsöd. Víc a víc
naštvanější a emotivnější, reflektující dění v Jihlavě i ve
společnosti celkově. Někdy do recenzí píšu i nejsilnější moment z
nahrávky, ale dnes musím uznat, že od prvního válu "Beznaděj" po
poslední "Rajský zahrady", je to sekec, a ani na moment nemám pocit,
že by nějaký vál byl na albu zbytečný nebo dokonce působil jako rušivý
element. I když teda poslední "Rajský zahrady" je takový gradující
nálet, že by neměl chybět na žádném koncertě! Tedy resumé, Rapsöd
zrají jako víno a něco mi říká, že tahle nahrávka ještě nebyla tím
nejsilnějším momentem, který si pro nás kapela připravila. Jen tak
dál, pánové! |
>>>
E n g l i s h >>>