|
>>>
BERRY | 2009-11-19 >>>
 FORGOTTEN
SILENCE "Tumulus" | CHIASMATIC "Temptament"
split 7" EP (2009|06|22 Forgotten Silence)
Sebevražedná radost
Po vleklých porodních
bolestech je letos venku páté vinylové EP kapely Forgotten Silence,
která v ranku porevolučního domácího hard'n'heavy prakticky nejdéle,
průběžně a stále vychází na vinylu, byť doposud vždy „jen“ v
sedmipalcovém formátu.
Prsty v tom má baskytarista a zpěvák
Krusty - velký milovník vinylů, sběratel a opakovaně nepoučitelný
fantasta. Ano, 7" ípíčka jsou krásnou záležitostí, ale finanční
sebevraždou. Na druhou stranu obrovskou radostí. Ovšem, že ho to pořád
láká, a tahle „nerozumná“ aktivita je více než ocenění hodná.
Obal byl opakovaně navrhován, a k dispozici jsou tak obě jeho verze -
vně je ta druhá a podstatně lepší, uvnitř původní a ne tak silná.
Motiv titulky je sice v žánru povšechně tradiční, ale zabírá. Nahá baba je jakousi
nepsanou jistotou. V případě kolegů Chiasmatic očividně zvítězilo
sdělení nad formou, nicméně tohle vůbec nevyznívá jen a pouze
prvoplánově.
Jedině černý vinyl vyšel nákladem 500 kusů a k
prvním 200 kopiím je přikládána placka jako bonus. Labely vinylu jsou
vyvedeny jednoduše a úsporně, ovšem postrádám tam uvedený údaj o
rychlosti přehrávání, byť u EP se zpravidla jedná o 33 otáček za
minutu. Dalším malým klopýtnutím je ne male uvedený letopočet 2008 -
ano, v tom roce se materiál nahrál, ale vyšel až zhruba v polovině
dalšího roku.
Pojďme ale konečně k hudbě. Jak je nepsanou
tradicí Forgotten Silence, dokážou do jednoho songu vměstnat celé
spektrum nálad, temp a poloh, a song je tak jak zcela uklidněný v
psychedelické rovině, tak okamžitě bijící na brány samotného grind
coru. A přesně o tomhle je i aktuální kompozice "Tumulus" hudebně
věrně opisující náladu niterného textu.
 Chiasmatic
mají o něco průraznější zvuk - cimbál se potkává s kytarami a vzniká
něco na způsob folk metalu, přičemž slovo folk a slovo metal mají
stejnou váhu. Song je pouze instrumentální, postupně graduje, obměňuje
a okrašluje svou náladu, ale je spíše jakýmsi „jinglem“, než kompozicí
v pravém slova smyslu.
Hudba na obou stranách určitě baví a
navíc obohatí, ale recenzi uzavřu kritickými poznámkami, protože na
Vinyl Disk Musick jdeme většinou na kost co se týká vnějšího
provedení. Dojem mi mírně kazí vyhotovení obalu na velmi tenkém či
jemném papíru, který je sice chráněn vnějším PVC obalem s
odpovídajícími rozměry, nicméně otevře-li dále majitel sběratelského
kousku booklet, naskytne se mu pohled na nahý vinyl bez jakéhokoliv
ochranného mikrotenu. Tohle bych navrhoval pro příště ošetřit, stejně
jako nakonec uvést jméno vydavatele, byť jde o samizdat. |
>>>
E n g l i s h >>>