Sušický rockový puls  XXXII.  ( 2/2001 )

ŠUMAVSKÁ BOUDA

 pátek 6. července 2001, Čermná u Sušice, Bouda area

 

       V pořadí již osmým ročníkem letního koncertu či festivalu s opět pozměněným názvem nás v krásné přírodě před svou zkušebnou v Čermné potěšili zdejší rodáci Brainworker, pořadatelé této tradičně příjemné a pohodové akce.

 

      Tu si letos v nádherném počasí - bez tradiční bouřky - před 18. hodinou skromně otevřeli a jejich vystoupení bylo napůl koncertem a napůl zvukovou zkouškou festiválku. Sice jsem přesně nepochopil, proč místní kultovka zahajovala před několika teprve příchozími příznivci, když mohla své vystoupení umístit třeba do středu akce, kde se dalo již mluvit o atmosféře, ale na druhou stranu tento krok posloužil kapele ke cti. Vedle lety prověřeného hop - crashového guláše zahrála partička pár slibných novinek a nakonec si přizvala hosta Jeňýka (nyní Mimochod), který byl v minulosti pro BRAINWORKER klíčovou personou a tvůrcem nejlepších let kapely.

 

 

      Jako druhá vystoupila na pódiu druhá a poslední kapelka spadající do teritoria sušické scény, JSME LISTÍN.Y., cháska produkující "tradiční folkový rock či gymnaziální bigbítek z Kloubu". Velmi dlouhé vystoupení plné monotematicky laděných písniček ozvláštňovala příčnou flétnou Veronika, nicméně bych celé skupině doporučil tvořit rozmanitější songy, kde se toho může dít více než doposud. Zkuste oživit jak písničky, tak pódiovou prezentaci. Sedí-li při koncertě více jak polovina kapely, není to ono... Jinak dobrý standart.

 

      V případě třetího vystoupivšího kombíčka se jednalo o již v podstatě profesionální kapelku z Ústí nad Labem, BEZ PEŘÍ. Ti se blýskali kroutícím indie rockem s místy hlučnými kytarami. Živelné vystoupení skládající se z především výborného debutu "Jablečné pyré" bylo podpořeno adekvátní odezvou a atmosférou, která se začala rodit.

 

      Stejně jako Bez peří, tak jejich stylové i koncertní souputníky HOUPACÍ KONĚ zná místní rocker z několika představení v Tradičním kloubu, a tak k jejich nadprůměrnému standartu není snad co dodávat. Intelektuálnější rovina vyřčeného žánru dala pozorným posluchačům v dobrém smyslu jiné zhudebněné příběhy a pocity.

 

      Především o pocitech byla nejtvrdší partička letošní "Boudy", táborští BLANC. Ti nám nadrtili emotivní hard core v tvrdším stylu svých slavných krajanů Sunshine. Rozjeté kapelce přidal dobrý zvuk, jinak jelo vše v kolejích a dle šablonky zvoleného žánru. Zpěvák se kroutil a prožíval si na pódiu své. Blanc byli zkrátka emotivní jako trám...

 

      Trio PRŠIPLÁŠŤ bylo projektem snad jen pro ten dnešní večer. Mnoho neříkající experiment - spíše jakési festiválkové intermezzo - tvořila dívka s bubínkem, preludující kytara a basa...

 

      Festival uzavírající klatovská družina KRÁVA, to už bylo o něčem zcela jiném. Hromada žesťů, mixující dýdžej, funky jako hrom. Hudba až po okraj plná děje vyživovala několik posledních vytrvalců až do téměř druhé hodiny ranní.

 

      Letošní "rocková přehlídka nezávislých hudebních uskupení" dopadla nadmíru dobře, nicméně je fakt, že se jí díky ne úplně ideální předorganizaci a propagaci zúčastnila jen hrstka (stovka?) lidí. Ostatních škoda...

-FBB-

 

PS: Stojí tahle dokumentující reportáž za těch 8 pětek, Radku?

 


[ Headquarters ]   [ Sušický rockový puls ]

[ Návštěvní sešit | Poznámkový blok ]   [ Odkazy ]   [ Koncerty ]   [ Sušická rocková pouť ]

[ Aktuální díl ]   [ Ankety ]   [ Archiv ]   [ Recenze ]   [ Inzerce ]   [ Kontakt ]

 

Srpuls.CZ © 1996-2007 Sir Rex PULS Productions 

NAVRCHOLU.cz