NEGATIVE FACE  "Stín"

      Úplně se nabízí tvrdit, že se psaním této recenze jsem záměrně čekal na podzim; byť mohla být hotova již v létě. Záměr, záměr, popravdě jsem se k ní dostal až teď a co se týká jejího načasování, nakonec vůbec není od věci.

      Všemi barvami pomalovaná příroda a okouzlující podzimní počasí těchto dnů padne k náladě nahrávky a motivu obalu dejme tomu jako brzké podvečerní přítmí či přeneseně Stín, jak je koneckonců album pojmenováno. Není však jen o podzimu, coby ročním období, ale o podzimu života, kouzlu šedin, duševní rovnováze a vyrovnání se s nepřekroutitelnými pravidly lidského bytí.

      Hudební nahrávku uvede mluvené intro, o které se velmi procítěně postaral Lubomír Lipský, děda frontmana kapely, Matěje. Ten jej vůbec poprvé přizval ke spolupráci, nikdy jeho slávu neaplikoval do své kapely a v jádru to nedělá ani nyní. Nemá to zapotřebí. Odjakživa skládal zajímavou muziku a pokud byly předchozí nosiče Negative Face jen dobrými vysvědčeními, "Stín" je maturita se samými výbornými. Těch je na albu celkem deset a tvoří kompaktní celek, byť plný protikladů. Zla a dobra. Nejhrubější pracovní síly a nejklidnějšího odpočinku. Za všechny uvedu kompozici s patrně nejvíce hitovým potenciálem, The Blue. Libozvučný ženský vokál se snoubí s mužským chraplákem. Doom? Death? Rock? Od každého kus. Namícháno nerovnoměrně a řádně okořeněno dalšími ingrediencemi, vše ovšem nadmíru vkusně.

      Na nahrávce se kromě vrchního autora hudby Lipského podílelo mnoho muzikantů (kromě tradičních rockových nástrojů zaslechneme housle, klávesy, flétnu, saxofon či varhany) a z výsledku jejich snažení je nepřeslechnutelné, že práce na albu je více než jen bavila a vložili do něj kusy sebe samotných. To samé lze konstatovat o zpěvu, kde kromě frontmana uslyšíme hned dvě zpěvačky. Co do zvuku, není sice naprosto krystalický, ale rázu nahrávky dostatečně prospěšný. Nebudu spekulovat, zda šlo o neurčitý záměr či jev víceméně důsledný, každopádně je zvuk pro posuzovanou sbírku songů dokonale charakteristický.

      Pro mne osobně jedno z českých rockových alb roku 2005, bez ohledu na to, že jsem jich vyslechl jen zlomek a do nového letopočtu zbývají tři měsíce.